Jiráskův Hronov

Saša nás chválí, Martin stále hledá chyby

7. 8. 2013, 16:45


Už jste někdy byli na vesnické tancovačce?
Anna: Ano.
Eva: Já nikdy.

Neláká vás na ni zajít, když o ní mimo jiné hrajete?
Eva: To ne.

A zažili jste něco takového, o čem hrajete?
Kristýna: Jako šťouchanec?

Třeba šťouchanec. Je ta hra vůbec o vás? Všichni jste z města, ne z vesnice...
Anna: Ale trochu jo. Ne sice takhle úplně, ale trochu jo.
Kristýna: Štouchání ptákem jsem teda nezažila.

Michaelo, brala bys takového tátu? Časem se z něj stane spiklenec, když spolu vztyčíte prostředník na místní rozhlas...
Michaela: To ne. Vždyť je takovej divnej. Určitě bych ho za tátu nechtěla.

Slyšel jsem, že řada z vás jihlavskou ZUŠ už opouští.
Marek: Se Sašou Liškovou to pro nás byla poslední věc.

Myslíte, že by se Saše repliky hodinek Liškové dnešní představení líbilo?
Eva: Byla by na nás pyšná. Ona nás vůbec dost chválí. Je to taková naše máma.
Marek: Ona je dost v protikladu k Martinovi Kolářovi. On stále hledá nějaké chyby a dost nás opravuje. Kdežto Saša je taková klidná a hodně nás chválí.

Někteří diváci se ptali, zda sádra, kterou má představitel Káji, je skutečná?
Marek: Více než skutečná. Opravdové zranění.
Michaela: A opravdu na mopedu.
Marek: Trénoval jsem a nějak se mi to vymknulo.

Někteří z vás už hrají i v dospělém souboru Defacto Mimo. Co vy ostatní, láká vás si v něm zahrát?
Kristýna: Ježíši, tam jsou starci.
Marek: Já a Jakub už tam máme slíbenou roli.
Dagmar: Nemyslím, že by nás tam chtěli.

A chtěli byste se herectví věnovat třeba profesionálně?
Gabriela: Asi ne.
Anna: Jen jako koníček.

Martin Rumler