Jiráskův Hronov

Někteří dost zírali, že inscenujeme Elfriede Jelinek

7. 8. 2013, 16:35


Rozhovor s režisérkou Dětí veselých Magdou Adou Veselou

Kam vám zmizela Paula?
Ze začátku jsme počítaly s tím, že to bude konfrontace obou ženských postav Brigity i Pauly, ale nakonec jsme si řekly, že Brigita je prostě zajímavější. Tvar se vůbec měnil v průběhu a tak nám přišlo, že to může být úplně jinak. A pak jsme přišly na to, že nás nejvíce baví tenhle koncentrát. Dva reálné příběhy by byly i dlouhé a nemohly by vedle sebe stát.

Myslíš, že se budou děvčata někdy chtít vdávat po této zkušenosti?
Myslím, že ta inscenace je nezmění. Věřím, že teď se určitě vdávat nebudou, ale v budoucnu ano. Divadlo je od toho nedoradí, to spíš jiné zkušenosti.

Setkala ses třeba s tím, že by si někdo ťukal na čelo, že mladé studentky hrajou Elfride Jelinek?
Ano, hodně lidí, kteří třeba nevědí, jak velké děti na ZUŠku chodí, dost zírali, že inscenujeme Elfriede Jelinek. Tak jsem se jim snažila vysvětlit, že máme holky osmnáct devatenáct let. A velké překvapení pro mě bylo, když se mi svěřovali kamarádi-muži, že tím jsou velmi zasaženi a přemýšlejí, zda je to téma pro mladé holky. Jestli si tím něco neřeší paní učitelka?

A řeší?
Řešíme si to společně, Elfriede Jelinek přinesla do divadla jedna z holek. Tedy jiný její text, pak jsme se dostali k tomuto a četly jej společně.

Jak reagují rodiče hereček na to, že z úst jejich jistě slušně vychovaných nejmilejších dcer vychází poměrně drsná slova?
Vždy, když to hrajeme v Olomouci, tak vylezu na pódium a uvedu, co bude za představení. A u tohoto vždy zdůrazním, že Jelineková je nositelkou Nobelovy ceny za literaturu. Doufám, že tím je to omluveno. Navíc už i rodiče jsou zvyklí, že jsme hledači osobitých textů a našich osobitých výpovědí a nepřekvapí je, že to bude jiné. Už nečekají pohádku nebo představení ze školního prostředí.

Už víš, do čeho se pustíte příště?
Ano, vím. Třeba k cíli nedojdeme, ale zase se o něco pokusíme. Holky teď po letech, kdy hrajeme divné, výrazné, temné a provokativní věci, říkají, že mají chuť hrát něco pěkného. Něco fakt hezkého, z čeho nebude divák odcházet zahloubán a rozčtvrcen nebo naštván, ale aby odcházel potěšen. Jsem zvědavá, něco jsme naťukly a cílem je udělat něco pěkného.

Martin Rumler