Jiráskův Hronov

Z hronovských kurzů na profesionální dráhu

11. 8. 2011, 13:12


„Práce je zaplaťpámbu dost. Hostuju v několika divadlech. V pražském Rokoku, na divadle Broadway se společností On Stage hraji jednu konverzační komedii od Raye Cooneyho, pod Studiem 2, kde je producent Michal Hrubý, hrajeme Hallo Dolly a také hru Klára a Bára v režii Patrika Hartla. Je to hezká komedie pro dva manželské páry. Dále hraju v divadle Rubín v představení Kouzelník s Bárou Polákovou a hostuju v Divadle A. Dvořáka v Příbrami pod taktovkou Milana Schejbala v představení D´Artagnan,“ říká pro náš Zpravodaj bývalý frekventant mnoha hronovských seminářů, dnes profesionální herec Roman Štabrňák.

Divadlo tě tedy skutečně vytěžuje dost, máš čas i na filmy?

Teď jsem se účastnil natáčení filmu Láska je láska, což je nový snímek v režii Milana Cieslara. Je to údajně první česky hraný film, který bude promítán ve 3D. V televizi jsem dotočil pohádku, jednu epizodu v seriálu Aféry a v poslední době jsem pravidelně dělal s Jůhelákama. Teď mě v brzké době čeká natáčení s německou televizí. Bude to pohádka pro dospělé na motivy nejrůznějších známých pohádkových postav, jako jsou Karkulka, Sněhurka, Popelka apod. Mohla by to být velká sranda, ale podle mě je to dost ošemetné.

Vedeš si nějakou statistiku, v kolika hrách a filmech jsi již účinkoval?

Statistiku si nevedu, ale divadlo mám zhruba spočítané. U profesionálního divadla jsem odehrál třicet osm rolí. Netroufnu si říci přesnější číslo u filmu, ale odhadem by to mohlo být podobné jako u divadla. Kolem pětatřiceti rolí. Těžko se to odhaduje.
Zhruba před deseti lety jsi působil společně s Michalem Isteníkem jako kouzelník a hrál jsi amatérské divadlo. Napadlo by tě tehdy, že věci naberou takový spád?
V životě ne. Divadlo bylo velkým koníčkem a mysleli jsme si, že o něm víme všechno a nebrali vážně výroky porotců na přehlídkách. Časem člověk zjistil, že je všechno trošku jinak a že na přehlídky se nejezdí, abys byl nejlepší, ale aby ses především něco naučil. Vůbec mě to tenkrát nenapadlo. Kouzla s Michalem trošku ochladla, nicméně občas se to ještě povede.

Ještě stále kouzlíte?


Je to velmi složité, protože Michal je v Brně jako herec také velmi vytížen. Dodržujeme to, co jsme dodržovali vždycky. Každý rok se sejdeme na chalupě ve Lhotě pod Džbánem na několik dní. Bývá to tak, že první dva tři dny má přístup pouze mužská sekce a pak teprve i ženy. S Michalem se pravidelně každý rok pohádáme a občas si i vrazíme nějakou do tlamy. Nepřeháním. I přesto jsme pořád velmi dobří kamarádi.

Jak vzpomínáš na hronovské semináře?

Vzpomínám například na seminář S a na KOPR. Časem si nás Milan Schejbal začal brát také jako figuranty pro frekventanty. Bylo to pro nás velmi naučné a přínosné. Bylo to fajn. Martin Písařík, Lucka Pernetová, Anička Fixová, Vítek Herzina a další. Všem nám to hodně dalo. Doufám, že se mi někdy poštěstí a že přijedu na JH na delší dobu. Byl jsem ovšem v kurzech i u Aleše Bergmana, Reginy Szymikové a v dalších. Když jsem pak nastoupil na DAMU, spousta kantorů, kteří na DAMU učí a jezdí sem, mi řekli, že mě nechtějí vidět v kurzu. Takže jsem do kurzů přestal jezdit.

Účastníš se ještě nějakých amatérských divadelních projektů?


Bohužel na to není vůbec čas. Snažím se jezdit alespoň sem, na Wintrův Rakovník nebo na Popelku, jak to časové možnosti dovolí. Je mi to líto, ale času mám skutečně velmi málo. Oslovilo mě pár souborů, jestli bych s nimi něco nenazkoušel, ale v provozu profesionálního divadla to prostě není možné zvládnout. Bohužel.

Jan Švácha