Jiráskův Hronov

Rozhovor se starostkou města Hanou Nedvědovou

1. 8. 2008, 21:00


Poslední červencový den – JH + rozhovor s paní starostkou. Tak to mám zapsáno v diáři. Protože můj první den Jiráskova Hronova, ještě než se slavnostně rozsvítí barevné žárovičky na vodou, ještě než se sjedou všichni seminaristé, ještě než zazníuvítací projev dr. Strotzera, je pro mě už po několik let spojen s rozhovorem o tom, co nového se za ten rok v Hronově stalo. Tou nejpovolanější osobou není nikdo jiný než paní Hana Nedvědová, starostka města. Tak jsme se i letos sešly navečer v hospodě U Pilouse, abychom to všechno probraly… 

Tak jsem přemýšlela, o čem budeme letos povídat…

Já taky. Listovala jsem i Zpravodaji z minulých let – před dvěma lety jsem říkala, že „smažíme nové projekty.“ Mám radost, že se všechno podařilo realizovat, a ještě dodat perličku, že peníze z grantů jsme dostali až letos na jaře. Takže to je pomalu pětiletka…

A smažíte dál?

Od té doby, kdy jsme si zkoušeli před pár lety jen tak povyskočit, se otevřely neuvěřitelné možnosti jednotlivých operačních programů Evropské unie, jaké jsme si vůbec nedokázali představit. Myslela jsem si, že jsem ve funkci starostky zažila už všechno, ale to, co se nám podařilo letos a ještě je před námi, je pro mě až neuvěřitelné. Podařilo se nám totiž uspět v regionálním operačním programu s projektem „Revitalizace centra města Hronova“ a získali jsme dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2. 2 – Rozvoj měst. Celkové výdaje na projekt činí přes 65 milionů a výše jejich dotace je 92,5%, což je úžasné. Takže na jedné straně musím říci, že rok, který je za námi, patřil pracovně k nejobtížnějším, jsme doslova vystavění, ale teď mám o to větší radost, nejen za město Hronov, ale i za lidi, kteří se na práci podíleli.

V čem ta revitalizace bude spočívat? Všimnou si jí na příštím JH i jeho účastníci?

To určitě. Bude se rekonstruovat prostor mezi Jiráskovým divadlem a Čapkovým sálem, překládat schodiště u Jiráskova divadla, určité úpravy dozná autobusové nádraží, budou nové chodníky k Jiráskovu domečku a nový orientační systém. A hlavně v centru náměstí už nebude nevzhledné parkoviště, ale chceme tu vybudovat klidovou zónu. Projekt se spouští 15. září a v příštím roce samozřejmě ještě nebude dokončen, ale mnohé už bude vidět. Nicméně, upozorňuju už dnes, že pro ty, kteří přijedou autem, nebude v centru města místo v parkování. Takže doporučuju přijet vlakem nebo na kole! A kromě toho nás čekají ještě další investice - těch projektů jsme podali daleko více – např. cyklostezky, rekonstrukce knihovny, kanalizace na Zbečníku. Během měsíce a půl se dozvíme, s čím jsme uspěli. Navíc přibyly investice z královéhradeckého kraje, takže tady nastane opravdu investiční boom. Až mi z toho jde hlava kolem, jak to všechno zvládneme.

Mám pocit, že Hronov během roku a Hronov v průběhu festivalu jsou dvě zcela odlišná města. Je to tak?

To je určitě pravda, běh života v Hronově se během roku moc neliší od života v jiných městech, běžné radosti starosti, akce, a těch deset dnů Jiráskova Hronova je taková ta třešinka na dortu. Alespoň já to tak vnímám. A když ta tradice trvá 78 let, tak je to podle mě opravdu „dobrá značka.“

Jak dlouho vlastně zahajujete festival ve funkci starostky?

Musím přiznat, že letošní Jiráskův Hronov bude pro mě malým jubileem. Budu ho zahajovat po desáté. A musím říct, že Hronov svým způsobem žije od jednoho festivalu k druhému, tohle téma se táhne jako červená nitka celým rokem, běžné věci se plánují právě s ohledem na festival (ale tím nechci říci, že naše občany upozaďujeme). A když už jsme u toho, musím přiznat jednu věc – že jsem s Jiráskovým Hronovem opravdu „jedno tělo jedna duše“. Totiž – kolikátý je Jiráskův Hronov, tolik vážím. Když jsem spokojená, což teď jsem v práci i v osobním životě, tak jsem taková boubelka. Ale říkám si, raději spokojená a při těle, než hubená a nešťastná.

To vám naprosto schvaluju! Myslím, že velkou roli v tom, že to všechno tak dobře funguje, je váš nezdolný optimismus.

Zažila jsem už v životě velká krizová období, a tak si myslím, že optimistický přístup k životu je nejlepší. Ne že by mě některé věci netrápily, ale musím říci, že mi hodně pomáhá, jakými lidmi jsem obklopena. A mám teď kolem sebe opravdu skvělé lidi – dobrého partnera v osobním životě, ale také spolupracovníky na radnici. Vychází mi vstříc, a jsme doslova naladěni na stejnou vlnu, což je hrozně fajn. Takže ráda chodím do práce a ráda se vracím i domů.

A jednu drbavou otázku na závěr – už máte nové šaty na zahájení festivalu?
Musím říct, že každý rok jsem měla boty a sháněla jsem šaty. Letos jsem si koupila šaty včas - už v pondělí - a teprve dnes jsem k nim sehnala boty. Jediný problém mám se sluníčkem, ze zdravotních důvodů bych se mu měla vyhýbat. Takže jestli bude slunce pálit, vyrazím v klobouku. Ne proto, že bych si po čtyřicítce chtěla hrát na dámu, ale s ohledem na své zdraví. A budu ráda, když se někdo připojí, abych v klobouku nebyla sama.

 Jana Soprová